Kdo je svámí Gyaneshwarpuri:
Svámí Gyaneshwarpuri je oddaný žák Jeho svatosti Višvaguru Paramhanse svámího
Mahéšvaránandy, Mistra jógy a Učitele duchovní Cesty z Indie, kterého následuje od roku 1996. Za tu dobu prošel bouřlivou duchovní transformací v důsledku probuzení kundalini, která vyústila dne 23. července 2021 v Maháprabhudíp ášramu ve Střílkách ve vysvěcení - sanjás díkšu - za hinduistického a jógového mnicha, ve věku 53 let. Stát se svámím bylo dlouhodobým přáním a cílem jeho života. Proto se postil a odcházel do hor a do lesa meditovat. Až se mu jeho přání doslova zázračně Svámijiho Milostí naplnilo. Od té doby setrvává v santóše - spokojenosti, veškerá světská přání se rozprchla a on se vrací zpět Domů do duchovního domova, z něhož jsme vyšli. Svámí Gyaneshwarpuri působí jako osamělý, mlčící poustevník v jeskyních Moravského krasu. Měl to štěstí, že se narodil v blízkosti tohoto nejsvětějšího území v České republice, magického a mystického prostoru, v minulosti osídleného šamany a poustevníky, na něž se rozhodl navazovat. Není učitelem jógy a nekáže hinduismus. Má právo používat duchovní titul svámí (pán sebe) a nosit oranžové roucho, šat indických jogínů a sádhuů. Získal tímto tuto nejvyšší Svámijiho iniciaci. Je kosmopolitního nadnáboženského smýšlení a vnitřního založení, z tohoto důvodu uctívá rovněž Ježíšovo křesťanství, buddhismus, taoismus a ostatní světová náboženství. Je historicky první hinduistický mnich vysvěcený zde v České republice. Píše odborné publikace z oboru speleologie, sakrální historie a archeologie a v neposlední řadě vlastní originální, z knih nevyčtenou mystiku a filozofii, básně, duchovní příběhy a pohádky s duchovním ponaučením. Následuje ve všem Sílu Lásky a kráčí po Cestě Poznání (džňanajóga) jak vyplývá z jeho duchovního jména Gyaneshwarpuri (gyana=džňana), které se překládá jako "Ten který poznal". Je tedy vnitřně džňánín čemuž odpovídá jeho na první pohled nesrozumitelná životní filozofie poustevníka. Od narození je osvobozený, dosud ale nerealizoval nejvyšší stav vědomí mókšu, kdy individuální "já" se stává celým Vesmírem. Má však vlastní vnitřní vedení a napojení na Boha, Božské Já. Realizovat Boha a dosáhnout Osvícení je jeho nejvyšší a jediný Cíl v tomto zrození, jemuž zasvěcuje svoji duchovní jógovou sádhanu, meditaci v ústraní, mantra džapu, opakování Božího jména, modlitby, jógové ásany, kriji ap. podle Systému Jóga v denním životě Paramhanse svámího Mahéšvaránandy. V současnosti se často sdržuje na osamělých a pustých místech v horách a v lesích. Od dětství samostatně studoval Bibli, nikdy však neříkal že je křesťan. Později studoval Bhagavadgítu a jiné svaté spisy indické. Přečetl rovněž některá buddhistická a taoistická svatá písma. Nejvíce ho však oslovila moudrost svámího Šivánandy z Rišikéše, Paramhansy Jóganandy, Ramana Maharišiho, Chan-Šana, Bhagvána šrí Díp Nárájana Maháprabhudžího a samozřejmě svámího Mahéšvaránandy, v němž rozpoznal esenci svého duchovního nazírání Pravdy ze svých meditačních jeskyní a horských poustevnen. Uctívá rovněž ideál himalájských jogínů indických a sv. Františka z Assisi. Nevyučuje jógu veřejně a jako skutečně pravý džňánín, muž poznání, nepřijímá ani studenty jógy ani osobní žáky. V současnosti žije na základě doporučení Svámijiho se svou maminkou v malém ášramu v Brně - Bosonohách. Poustevník Gyaneshwarpuri je někdo o kom se bude především mlčet, neboť totiž v sobě slučuje bezmeznou pokoru Františkovi řehole s bezmeznou tvrdostí šrí Dévpurídžího proti démonům egoismu. Toto je přátelé himalájská jóga v České republice.
Můj duchovní život.
Narodil jsem se jako Marek Šenkyřík (*7.5.1968) do tradiční křesťanské rodiny, v níž kam až paměť sahá, chodili všichni v neděli do kostela. V katolické církvi jsem dosáhl v roce 1986 svátosti křesťanské dospělosti, biřmování. Dne 23. července 2021 jsem byl vysvěcen na mnicha, avšak již ne jako křesťan, ale jako hinduista. Stal jsem se tak historicky prvním hinduistickým mnichem - svámím vysvěceným v České republice. V Moravském krasu jsem byl speleolog. Jsem objevitelem celkem čtyř menších, ale velmi zajímavých jeskyní: jeskyní Ponorný hrádek pod Novodvorským ponorem a Soví komín pod Závrtem u borovice na Plošině Skalka a dále Milarepovy propasti v Závrtu u Habrůveckých smrků a jeskyně Poustevníkova Děravka na Habrůvecké plošině. Za svůj nejvýznamnější přínos považuji dnes již legendární průzkum historického podzemí chrámu Panny Marie ve Křtinách, při němž byla objevena krypta s tzv. Křtinskými pomalovanými lebkami, jeden z nejvýznamnějších speleologických objevů v České republice ve 20. století. Zdržuji se jako poustevník v Moravském krasu. Mnoho zdejších jeskyní mi slouží pro meditační účely. Meditoval jsem však i až u pramenu Gangy a nad Rišikéšem v indickém Himálaji, v soutězce Chey v rumunských Karpatech, v Monte Subasio nad Assisi, na Staré hoře v Krkonoších a ve Slovenském ráji. Stále jsem hledal to místo, kde bych mohl mohl být sám a nerušeně meditovat. Jsem tedy duchovní a snažím se Vás zde k Něčemu pozitivně inspirovat. Mě ale správně rozumí jen můj Osvícený duchovní Mistr Jeho svatost Višvaguru mahámandaléšvar paramhans šrí svámí Mahéšvaránanda z Indie. Pokud byste ve svém životě někoho takového snad postrádali, někoho kdo dobře bude rozumět Vaší duši, zkuste se přihlásit do některého kurzu Jógy v denním životě v místě Vašeho bydliště. Ze srdce Vám žehnám. Napíšete mi, co máte na srdci ? Pokusím se Vám odpovědět... Ponořím se do své meditace před oltářem a uvidím... Mám za sebou tisíce dnů a nocí v osamění meditačních jeskyní a horských pousteven. Něco tedy vím jistě. To je má kvalifikace. Já působím především Láskou a Poznáním (bhakti a džňána). Síla Lásky - to je to v co věřím. Jsem poustevník, nejsem duchovní učitel - to je má mystika. Já mám Dévpurídžího srdce. Svrchovaně Osvícený Mistr jógy, obdařený zázračnými silami, poustevník šrí Dévpurídží žil na přelomu 19. a 20.století, v Himálaji a poté se usadil v Radžastánu ve střední Indii. Silou své vůle zbořil ášram a vyhnal z něho bhakty, své žáky a poslal na ně hady. Lidé se domnívali, že světec zešílel. Motivy jeho činů přesahovaly lidské chápání. Od té doby mluvil jen s těmi, kdo měli hluboký vážný zájem o Poznání. V této kalijuze dával přednost společnosti zvířat před společností lidí. Na Cestě jógy se považuji za následovníka tohoto světce. V něčem mi připomíná našeho svatého Františka z Assisi, mého někdejšího horského souputníka. Děkuji Ti Bože, že mne vedeš po této Cestě. Poznal jsem totiž, že mne Bůh vede od narození. Můj Bůh je Šiva, věčný Mistr všech jogínů, asketů a modlících se lidí. Je nejsoucitnější a nejlaskavější Bůh z celého hinduistického panteonu. Bhakta, který medituje na Šivu, dojde rychle konečného Osvobození (mókša). Jsem tedy jogín a hinduista, s jistotou vím, že nejsem křesťanského zrození, jakkoli mám k Ježíši od dětství v srdci blízko. V tomto životě (a již nikdy) nebudu křesťanský mnich, protože většinou nezachovávají důležité pravidlo vegetariánství, což považuji za velmi závažný prohřešek katolické věrouky. Ať se na mne nezlobí, že jim to vytýkám. Já v této otázce mám zcela jasno a v souladu se svým svědomím jsem vegetariánem. Vracím se tedy zpět Domů do Indie. Mé současné zrození v České republice a v Evropě bylo jen přechodné. Nejen maso, ale i alkohol, tabák a drogy neužívám. Jsem jejich odpůrcem. Já jsem poznal, že duchovní Cesta je očista od všech špatných sklonů k dosažení jen čistých (sattvických) vlastností. Vyhledávám proto společnost duchovních a moudrých lidí (satsang), například v našem ášramu ve Střílkách. Dále s radostí a vyrovnaností již zachovávám mnišský celibát (brahmačárja) a doporučuji ho dodržovat každému připravenému pro větší pohodu, harmonii a vnitřní chápání a nazírání mystické vědy světců (anubhava). Nejbližší je mi učení svámího Šivánandy z Rišikéše, Paramhansy Jóganandy, Chan-šana, šrí Maháprabhudžího a samozřejmě mého Mistra Paramhanse svámího Mahéšvaránandy, ale hodně jsem čerpal u všech mystických autorů všech náboženství a každý z nich něčím obohatil mou Cestu a mé srdce. Nakonec jsem všechno co jsem kdy hledal našel v ucelené podobě jako koncentrované vědění v Józe v denním životě (Yoga in Daily Life). Je to nepochybně jedno z nejčistších světových učení. Není divu, vždyť je to učení jednoho z největších žijících světců na Zemi, jehož duchovní tituly oznamují že je plně Osvícená Duše a Mistr celého Vesmíru. Toto učení jógy nejlépe vyhovuje mému vnitřnímu poznání z horských jeskyní. Proto jsem Svámijiho oddaným žákem (bhaktou). Tolik bych si přál předávat toto učení, které vysvobozuje ode všeho utrpení, ale zatím tak činím po vzoru himálajských Mistrů jen meditačním způsobem, neboť mé poznání je přes všechnu vynaloženou snahu pořád ještě nedostatečné. Pořád se ještě považuji ve vnitřní józe v podstatě za zkušeného začátečníka. Ať mi prominou všichni ti, kteří se na mne již začínají obracet. Chci zachovávat mlčení (mauna), Ticho a osamění v přírodě. Proto budu žít sám v ústraní poustevny. Věřím, že tak získám ty vnitřní dary, které pak budu moci rozdávat na veřejnosti. A tak to Bůh žádá. Proto byl i Ježíš na poušti a odcházel sám na horu, aby si ujasnil své duchovní povolání. Tak to chci i já po vzoru starých Mistrů romanticky naplňovat. "Co prospěje člověku, když získá celý svět, ale ztratí svou duši?" říkají starci ze svaté hory Athos, kteří odmítají vyjít na veřejnost (Matouš 16,26). V samotě se stávám celistvý. "Ponořte se ke svým kořenům v přírodě a naleznete sebe." (Anthony de Mello). Věřím v tajemnou moc Božího jména, své mantry, Ticha a samoty s Bohem. Všechno ale záleží na tom, zda naleznu pochopení ze strany ochránců přírody a lesníků. Zatím jsem narážel většinou na samé neporozumění. Kdo nechá žít poustevníka v lese? Ozvěte se mi! Nabídnete mi svůj les s pramenem pitné vody? To místo kde bych si mohl postavit svou malou poustevnu a být sám. Tak jako svatý František z Assisi dostal od šlechtice - štědrého donátora pro svou modlitbu a meditaci opuštěnou horu Alvernu... Na tento Vesmírný princip spoléhám a tomu věřím. "Hospodine... kdo smí bydlet na tvé svaté hoře." (Žalm, 15,1).
O mém Mistrovi Paramhansovi svámímu Mahéšvaránandovi.
Můj duchovní Mistr Jeho svatost Višvaguru Paramhans svámí
Mahéšvaránanda se narodil 15. srpna 1945
ve vesnici Rúpávás, v okrese Pálí v Rádžasthánu v Indii. Už jako malé dítě trávil většinu času v modlitbách a meditaci. Ještě jako náctiletý byl zasvěcen jako svámí svým guruem Hindu Dharmsamrat paramhansem šrí svámím Mádhavánandadžím, se kterým pobýval několik let v ášramu, kde vykonával přísnou anuštánu – duchovní cvičení. Do Evropy přijel v roce 1970. Poznal zde potřeby moderního člověka, které ho inspirovaly k propojení prastarého jógového učení a objevů moderní vědy s jeho bohatými zkušenostmi. Takto vytvořil vědecký a mezinárodně uznávaný systém cvičení nazvaný – Systém Jóga v denním životě, který se z Evropy rozšířil do celého světa. Tento systém přináší blaho lidstvu i všem živým tvorům a stal se inspirací pro statisíce lidí. Posledních 50 let višvaguru Mahéšvaránanda intenzivně cestuje po celém světě a neúnavně šíří poselství sat sanátan dharmy a jógy podle učení bhagvána šrí Dípa Nárájana Maháprabhudžího. Kamkoli jde, učí lidi porozumět sám sobě i druhým a mít rád sebe i ostatní, pomáhá lidem poznat a uvědomit si smysl a cíl jejich života. Jeho poselstvím je porozumění, úcta a tolerance mezi národy, kulturami a náboženstvími, nenásilí, ochrana přírody a životního prostředí a vegetariánský způsob života. 10. dubna 1998 byl paramhans svámí Mahéšvaránanda zasvěcen Světovým mezináboženským parlamentem jako „Sarvabhúm sanátan dharma Džagadguru“ Na Mahá kumbha méle v Haridvaru v Indii (13. dubna 1998) byl jmenován Mahámandaléšvarem Mahá Nirvání Akhary. V roce 2001 při příležitosti Mahá kumbha mély v Prajágrádži (Illahábádu) byl oceněn nejvyšším duchovním titulem Višvaguru (Mistr vesmíru). Višvgurudžího duchovní a humanitární práce poskytovala zejména v době komunismu velkou morální podporu lidem z východoevropských zemí, z Československa, Maďarska a Jugoslávie. Za jeho vynikající charitativní, humanitární, náboženskou a ekologickou práci, za neúnavné úsilí o toleranci a mír ve světě, byl višvaguru Mahéšvaránanda oceněn vysokými představiteli v sociální, zdravotní, náboženské i politické oblasti v mnoha různých částech světa. Paramhans svámí Mahéšvaránanda rozpoznal naléhavou potřebu šířit a rozvíjet povědomí lidí o míru ve světě a inicioval celosvětové mezináboženské dialogy a modlitby za světový mír se zástupci světových náboženství a s veřejnými osobnostmi a aktivně se účastní mezinárodních kongresů a konferencí. Ve své rodné zemi, Indii, podnítil vznik a realizaci několika humanitárních projektů v oblasti zdravotnictví a vzdělávání, jako je například projekt Gyan Putra, který podporuje děti z nejchudších rodin a umožňuje jim chodit do školy. Dalšími projekty jsou výstavby nemocnic a škol pro dívky z nedostatečně zajištěných venkovských oblastí, dále vybudování a založení Univerzity ajurvédy, naturopatie a jógy. Jedním z největších duchovních projektů je stavba Óm ášramu v Džadanu v okrese Pálí. Višvaguru Mahéšvaránanda je uznávaný a oceňovaný po celém světě státníky, vědci, lékaři a vysokými představiteli různých náboženství za svou nepřetržitou duchovní a humanitární práci a úsilí o blaho a zdraví lidí, přírody, ochranu životního prostředí a mír ve světě. Za svou službu pro vědu jógy a šíření fyzického, mentálního, sociálního a duchovního zdraví, byl oceněn čestnými tituly Doktor jógy a Profesor duchovní vědy jógy. Jako žák a následník Hindu Dharmsamrat paramhanse šrí svámího Mádhavánandy je součástí jedné z nejstarších duchovních linií v Indii – Óm šrí Alakhpurídží Siddha Pith Parampara, svatých inkarnací a seberealizovaných Mistrů, která pochází od Param Mahásiddhy avatára šrí Alakhpurídžího a vede k Paramjógešvarovi Svajambhu šrí Dévpurídžímu, bhagvánu šrí Díp Nárájanovi Maháprabhudžímu a Hindu Dharmsamrat paramhans šrí svámímu Mádhavánandadžímu.
|
SWAMI GYANESHWARPURI POUSTEVNÍK
